Ranená breza 2000

RANENÁ BREZA.
Coververzia 3. tisícrocia.

Mesiacik velký,zlatistý,

bozkáva brezu na listy:

Brezicka, breza riekni mi,

preco tak chlasces noci, dni?

Pozrela breza do neba,

poldecák vliala do seba,

pritískla vodku ku perám:

mesiacik, ty kokso – umieram.

Cóó?! Skríkol Mesiac na skaly.

Nuz:hovno! – Skaly trikrat zvolali.

Nic sa tej tave nedarí,

a skaredá je jak noc v chotári.

Zastenal pnisko opilý:

nemám co húlit debili.

Sekeru mám zatatú do dreva,

lieh sa mi zo zíl vylieva.

Mesiacik zasiel, nastal den,

grcali listy grcal pen.

Ked svitla teplá nedela,

ozratá breza umrela.

Pritel na navsteve

Novomanzele pozvali na navstevu do sveho maleho bytu davneho dobreho pritele. Kdyz uz toho dost vypili, rozhodli se, ze ho nechaji prespat v jejich manzelske posteli mezi nimi. Rano manzelka vstala prvni a jako spravna hospodyne sla udelat snidani. Muzi zustali sami a pritel rika manzelovi:
“Poslouchej, to jsem nevedel, ze ta tvoje manzelka je takova vasniva!”
Manzel: “Proc?”
Pritel: “Ona mi ho celou noc drzela!”
Manzel: “To jsem byl ja! Jistota je jistota!”

Krátka rozverná báseň…

Krátka rozverná báseň o mimopracovních povinnostech systémového inženýra

Ptala se mne kolegyňe jen na oko lehce:
Vážně jsem tak odpudivá, že mne žádny nechce?
V živote jsem nedostala od nikoho růže,
jaká vada na mém těle odpozuje muže?
Doopravdy nemam neco co se chlapům líbi?
Ty jsi prěci analytik… Nájdi, v čem jsou chyby!
Dobrá děvče, povídam ji, tedy čelem k problému!
Chtěl bych začít u hardvéru, až pak prějít k systému.
Jen jsem se jí sklonil ke rtům, dostal jsem pár facek,
zhnuseně mne odstrčila, řekla, že jsem fracek!
Rázem se mi rozsvítilo! Našel jsem to! Sláva!
Jsou jen špatně nastavena přístupová práva!
Proto samé neúspěchy! Žádne v lásce zisky…
Nenabídlas ke sdílení svoje pevné disky!