Krátka rozverná báseň…

Krátka rozverná báseň o mimopracovních povinnostech systémového inženýra

Ptala se mne kolegyňe jen na oko lehce:
Vážně jsem tak odpudivá, že mne žádny nechce?
V živote jsem nedostala od nikoho růže,
jaká vada na mém těle odpozuje muže?
Doopravdy nemam neco co se chlapům líbi?
Ty jsi prěci analytik… Nájdi, v čem jsou chyby!
Dobrá děvče, povídam ji, tedy čelem k problému!
Chtěl bych začít u hardvéru, až pak prějít k systému.
Jen jsem se jí sklonil ke rtům, dostal jsem pár facek,
zhnuseně mne odstrčila, řekla, že jsem fracek!
Rázem se mi rozsvítilo! Našel jsem to! Sláva!
Jsou jen špatně nastavena přístupová práva!
Proto samé neúspěchy! Žádne v lásce zisky…
Nenabídlas ke sdílení svoje pevné disky!

Na motorke

Fero sa rúti vysokou rýchlosťou na svojej motorke. Zrazu oproti nemu letí vrabec. Fero dupol na brzdu, ale neskoro – zrazil malého vrabčeka. Uľútostilo sa Ferovi malého raneného vtáčika, tak zastavil, vyhľadal ho a zobral domov. Doma ho nežne polozil do klietky, pripravil misku s vodou, nadrobil kôrku z chleba…
Časom sa vrabčiak prebral. Pozerá okolo seba a vidí mreže, chlieb, vodu… Hovorí si vrabčím hlasom:
– Sakra, ja som toho motocyklistu asi zabil, keď má zavreli.

1 40 41 42 43 44 45 46 47