Vogonská poézia

Ukážka Vogonskej poézie

Ó fretná chrochtobuznosti,
Tvé mikturace jsou mi
co zprudlé žvastopunktsery na plzné včele.
Škvrrrk, já zapřísahám Tě,
svými frůnícími kvrdlovrzy.
A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty
nebo Tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrákem,
tak bacha na věc!

AUTOR: Prostetnik Vogon Jelc

v

Leti vcielka leti, jebla medzi kvety,
Zlomila si kridelka, tak si tisko zastenka.
Som ja pica zjebana, teraz skapem do rana.
Ak ma najde trud, budem fajcit ud.

Červená karkulka

V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.

Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným od rumu – no prostě Karkulka.

Ráno, když maminka dcerušku spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
“Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku.”

Karkulka:
“Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera!?!”

Matka:
“Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod!
Dones jí guláše aspoň půl hrnka,
a bába vyskočí zas jako srnka!”

Popadla Karkulka aktovku s jídlem,
běžela lesem, jak píchnutá šídlem.
Navzdory vábivé červené sukýnce,
nestřetla na cestě vilného myslivce.

Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,
brzy jí donesly do známé chaloupky.

Karkulka:
“Co je to za fóry, tak brzo po ránu,
vlk se tu placatí v bábině županu!”

Vlk:
“Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,
s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!
Mᚠpěkné tvářičky, jak žádná druhá,
zato tvá bába byla dost tuhá!!

Karkulka:
“Tak to sis vybral kvalitní potravu!
Nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!?
Pozdě mě nazývᚠspanilou dívenkou,
sežral jsi babičku …..s infekční žloutenkou!!!”

Lesem se ozývá zoufalé vytí,
jak se vlk pokouší vyvolat blití.

Školský

– Peťko, prečo máš v diktáte také isté chyby ako tvoja susedka v lavici?
– Asi preto, žže máme rovnakú učiteľku, pani učiteľka!

Ranená breza 2000

RANENÁ BREZA.
Coververzia 3. tisícrocia.

Mesiacik velký,zlatistý,

bozkáva brezu na listy:

Brezicka, breza riekni mi,

preco tak chlasces noci, dni?

Pozrela breza do neba,

poldecák vliala do seba,

pritískla vodku ku perám:

mesiacik, ty kokso – umieram.

Cóó?! Skríkol Mesiac na skaly.

Nuz:hovno! – Skaly trikrat zvolali.

Nic sa tej tave nedarí,

a skaredá je jak noc v chotári.

Zastenal pnisko opilý:

nemám co húlit debili.

Sekeru mám zatatú do dreva,

lieh sa mi zo zíl vylieva.

Mesiacik zasiel, nastal den,

grcali listy grcal pen.

Ked svitla teplá nedela,

ozratá breza umrela.

Pritel na navsteve

Novomanzele pozvali na navstevu do sveho maleho bytu davneho dobreho pritele. Kdyz uz toho dost vypili, rozhodli se, ze ho nechaji prespat v jejich manzelske posteli mezi nimi. Rano manzelka vstala prvni a jako spravna hospodyne sla udelat snidani. Muzi zustali sami a pritel rika manzelovi:
“Poslouchej, to jsem nevedel, ze ta tvoje manzelka je takova vasniva!”
Manzel: “Proc?”
Pritel: “Ona mi ho celou noc drzela!”
Manzel: “To jsem byl ja! Jistota je jistota!”

Nekdo zvoní

Nekdo zvoní, nadavam, nemam ruce volne, 
prave tchyni vyndavam z kyseliny solne. 
Par gumovych rukavic, marne smatram po dne, 
nezbylo z ni vubec nic, ac ji bylo hodne.

Paci, paci, pacicky

Paci, paci, pacicky,
tata koupil boticky.
Dite roni slzicky,
nema totiz nozicky!
Neplakej uz Petricku,
ja ti koupim cepicku.
Nebo radej rakvicku,
az ti urvu hlavicku.

Deň a Noc

Deň sa skončil, noc sa blíži, 
ďalší deň je v hajzli, 
tak tu pijem teplé pivo, 
v humusáckom pajzli.

Maminko

– Maminko, jak to že máš tak hebké ruce?
– Protože nádobí umývá tatínek!

Vrah vrahovi

Hovorí jeden masový vrah druhému:
– Kolega, je to hrôza. Poviem vám, keby k nám včera neprišla svokra na návštevu, no ja by som normálne vyšiel z cviku!

Krátka rozverná báseň…

Krátka rozverná báseň o mimopracovních povinnostech systémového inženýra

Ptala se mne kolegyňe jen na oko lehce:
Vážně jsem tak odpudivá, že mne žádny nechce?
V živote jsem nedostala od nikoho růže,
jaká vada na mém těle odpozuje muže?
Doopravdy nemam neco co se chlapům líbi?
Ty jsi prěci analytik… Nájdi, v čem jsou chyby!
Dobrá děvče, povídam ji, tedy čelem k problému!
Chtěl bych začít u hardvéru, až pak prějít k systému.
Jen jsem se jí sklonil ke rtům, dostal jsem pár facek,
zhnuseně mne odstrčila, řekla, že jsem fracek!
Rázem se mi rozsvítilo! Našel jsem to! Sláva!
Jsou jen špatně nastavena přístupová práva!
Proto samé neúspěchy! Žádne v lásce zisky…
Nenabídlas ke sdílení svoje pevné disky!

Telefonát

V dome sa ozve telefón, zdvihne ho malý Janko:
– Ahoj, Janko, to si ty?
– Áno.
– Kde je mamička?
– V spálni s poštárom.
– Vieš čo, zober revolver a zastrež ich oboch.
Janko vykoná, príde k telefónu a pýta sa:
– A teraz čo mám s nimi urobi?
– Zober lopatu a zakop ich na záhrade.
– Ale my nemáme záhradu!
– Ahá, hmm, no tak sorry, to je omyl…

Vevericka

Vevericka sedi na strome a luska oriesky.
Rozluskne prvy – strieborne saty.
Rozluskne druhy – zlate saty.
Rozluskne treti – diamantove saty.
Vevericka sa rozplace, schuli sa na konariku a vzlyka:
– Ja asi kvoli podrbanej rozpravke skapem od hladu…

V americkom meste …

V jednom americkom meste majú policajti zmysel pre humor. Jeden člen zvláštneho pyrotechnického komanda, nazývaného Bomb Squad, má na tričku nápis:
“Som pyrotechnik. Keď ma uvidíte uteka, snažte sa udrža tempo.”

1 13 14 15 16 17 18 19 20