Vianočná

Andělíček kouří trávu,
Čertík v pekle mrdá bábu.
Mikuláš je na sračky,
Dostal včera kopačky.
A kdo šňupe perníček?
Vylekaný ježíšek…
Lépe na tom není santa,
ten si v saních balí blanta.
Na dárky se letos sere,
Svět jde totiž do prdele.

Zbierka poézie

Mys v rohu
Sedi mys v rohu, v pasticce ma nohu,
sedi tise, obcas pipne, asi stejne brzo chcipne.

Potvora
Dvoumetrova potvora, vkrocila k nam do dvora,
asi uz k nam nevkroci, ma motyku v oboci.

Krtecek
Malinky krtecek, z hliny mel domecek.
slap mu na nej chlapecek, z domecku je hrobecek.

Vcelicka
Letela vcelicka, vypichla si ocicka,
spadla do rybnicka a sezrala ji zabicka.

Klarka
Vcera vecer v parku, osukal jsem Klarku.
Ted se se mnou toci svet, je mi tricet a ji pet.
Nikomu to nepovi, hnije totiz ve krovi.

Janko
Velmi rychlo bezi Janko,
s rychlikom ho spaja lanko.

Mravenecek
Nesl maly mravenecek
lesem kousek drivka,
nedbal na svou cerstvou kylu,
vyhrezla mu strivka.

Navod
Sledoval jsem v televizi,
jak lidem seka hlavy kat,
s partnerkou ted mame krizi,
udelam to taky tak.

Otrava
Jedovata houba,
rostla sama v kleci,
utrhl ji jeden trouba,
ted se sviji v kreci

Osudova
Rekl – dal uz nemohu!
K lasce nemam vlohy.
Zvolil spatnou polohu,
vlak mu prejel nohy.

Na vozovce
Belham se za autobusem
kez by mi tak zastavil,
bezim dlouho rychlym klusem,
v tom se infarkt dostavil.

Radostne vyhlidky
Az mi bude tak sto deset,
prijde Buh a zmackne RESET.

Pracant
Nekdo zvoni, nadavam,
nemam ruce volne,
prave tchyni vyndavam
z kyseliny solne.
Par gumovych rukavic,
marne smatram po dne,
nezbylo z ni vubec nic,
ac ji bylo hodne.

O mysich (Podnikatelska)
V uzavrenem Mitsubishi
chciply mi v tom hicu mysi.

Jizni
Ja mam holku z Madridu,
kdyz si sunda hadry, jdu.

Na vystave
Uprostred soch a plastik
tesim se domu na styk.

Matematicka
Pod oblohou svetle sedou,
clun A a clun B si jedou.
A kdyz vyjde slunce,
vyjede i clun C.

V deset tricet devet
sed si na me medved.
A v jedenact deset
zase ze me sesed.

Laska je hluboka strz
tak sebou nemel a drz

Dana I
Ted opravdu Dano ne,
prave snidam Danone.

Dana II
Vzdycky, kdyz jsem na Dane,
musim myslet na dane.
Z obratu i prijmu,
tak ho radsi vyjmu.

Snecek
Snecku, snecku, vystrc ruzky,
dokud drzim v ruce nuzky.

Rukavice
Nasel jsem ja na ulici,
sedmiprstou rukavici.
Je to smula, Bozi trest, kdyz mam prstu jenom sest ?

Socha
V parku stoji socha
devcete a hocha.
S neskryvanou rozkosi
kazdou noc tu sousosi.

Nadezda
Divna holka Nadezda,
dela fory, nacez da.

Jana
Jsi jen jedna z mnoha Jan,
s kterou jsem sel do hajan.

Marta
Osud divne micha karty,
zase lezim vedle Marty.
Hezka je i po capartech,
umru s jmenem Marta na rtech.

Eliska
Leta patram po kraji,
kde Elisky davaji
dobrou noc.

Zdenek
Po ulici kraci Zdenek
a je cely od pismenek.
Vpredu, vzadu, proste hruza,
posrala ho v letu muza.

O obraze
Obraz visi na skobe
a ta skoba se vikla,
stejne ja visim na tobe
a ty jsi na to zvykla.

Petra
Nalakal jsem slecnu Petru
na svych sedm centimetru.
Nyni veli Petra slezt
a jit hledat zbylych sest.

Na strome

Copak to tam na strome – na spagate visi,
co to smrdi ohrome, laka k sobe krysy?
To je preci soused, co uz sotva chodil,
k smrti mel jen kousek a tak si to hodil.

Ema má mamu

Ema má mamu, mama má Emu,
má aj muža Emila a dáva iba jemu,
Ema nie je po mame, rada všetkým dáva,
už mesiac to nemá, asi bude mama.

Soby

Když šuká sob soba,
mají radost oba.
Santa pláče, volá na ně:
Kdo potáhne moje sáně?
Na saně ti, Santo, jebem,
letos nikam nepojedem.
Roznes zprávu celým světem
a vyřiď od nás všem lidem:
Žádný dárky nečekejte
a radši si zašukejte.
Kdo šuká, ten nezlobí,
tak se radost násobí…
…dejte na nás, na soby!

Rolničky

Rolničky, rolničky čo to húlim zas?
Babičkine jointy a či dedkov haš?
Rolničky, rolničky zvonte pre rados,
aby šeci huliči mali trávy dos.

Veverička

Veverička vrtká, pozdravila krtka.
Dobre ráno dobrý deň, mala som dnes krásny sen.
Že som včera v podkroví, vyfajčila bobrovi…

Vogonská poézia

Ukážka Vogonskej poézie

Ó fretná chrochtobuznosti,
Tvé mikturace jsou mi
co zprudlé žvastopunktsery na plzné včele.
Škvrrrk, já zapřísahám Tě,
svými frůnícími kvrdlovrzy.
A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty
nebo Tě roztrhám na fidloprčičky svým frkodrákem,
tak bacha na věc!

AUTOR: Prostetnik Vogon Jelc

v

Leti vcielka leti, jebla medzi kvety,
Zlomila si kridelka, tak si tisko zastenka.
Som ja pica zjebana, teraz skapem do rana.
Ak ma najde trud, budem fajcit ud.

Červená karkulka

V pohledném stavení na konci vesnice,
bydlela sedmkrát trestaná světice,
od mládí fandila procházkám v šeru,
na jejich památku vlastnila dceru.

Křehounká dívenka s nosem jak okurka,
červeným od rumu – no prostě Karkulka.

Ráno, když maminka dcerušku spatřila,
dala jí facku a potichu pravila:
“Rychle si oblékni červenou sukénku,
babička za lesem dostala žloutenku.”

Karkulka:
“Nač je mi maminko červená suknice,
ta jenom přiláká vilného myslivce!
Jestli mě znásilní, tak jako včera,
nebudu už tvoje nevinná dcera!?!”

Matka:
“Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,
než bába za léky utratí důchod!
Dones jí guláše aspoň půl hrnka,
a bába vyskočí zas jako srnka!”

Popadla Karkulka aktovku s jídlem,
běžela lesem, jak píchnutá šídlem.
Navzdory vábivé červené sukýnce,
nestřetla na cestě vilného myslivce.

Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,
brzy jí donesly do známé chaloupky.

Karkulka:
“Co je to za fóry, tak brzo po ránu,
vlk se tu placatí v bábině županu!”

Vlk:
“Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,
s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!
Mᚠpěkné tvářičky, jak žádná druhá,
zato tvá bába byla dost tuhá!!

Karkulka:
“Tak to sis vybral kvalitní potravu!
Nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!?
Pozdě mě nazývᚠspanilou dívenkou,
sežral jsi babičku …..s infekční žloutenkou!!!”

Lesem se ozývá zoufalé vytí,
jak se vlk pokouší vyvolat blití.

1 2